Přírodní bohatství

Na první pohled vnímáme její barevnost, členitost nebo pestrost. Když se však na ni podíváme zblízka, nestačíme se divit. Geologicky patří Trojanovice do oblasti flyšového pásma Západních Karpat. Jedná se o pásmo usazených hornin – pískovců, jílovců nebo slepenců, které se střídají v různých mocnostech. Tyto usazené horniny vznikaly ve druhohorách v hlubokomořských pánvích moře Tethys. Ve starších třetihorách byly tlakem vyvrásněné a nasunuté v několika příkrovech přes starší horniny Českého masivu. Na území Trojanovic zasahuje příkrov slezský. Tak byl z mořského dna vyzdvižen i hřeben Moravskoslezských Beskyd a tedy i Radhošť nebo Velký Javorník. Z období života dinosaurů se u nás zachovaly přes 100 miliónů let staré schránky mořských živočichů – amonitů. Největší a nejznámější stopa, která byla dlouho považována za odtisk páteře mořského plaza, je uložena v Moravském zemském muzeu v Brně. Mezi Kyčerou a Kozincem najdeme opuštěné štoly, kde se ještě v 19. století těžila železná ruda – pelosiderit. Z Radhoště pochází i pískovec, který je uložen v základech Národního divadla. V Trojanovicích byla objevena i menší ložiska zemního plynu a v kilometrových hloubkách i zásoby černého uhlí, na kterých byly před rokem 1989 postaveny průzkumné důlní věže. I v současné době jsou aktuální snahy Důl Frenštát otevřít. Dobývací prostor překrývá téměř celé území Trojanovic. Otevřením dolu by byla zničena celá historie Trojanovic. Horopisně jsou Trojanovice součástí velkého celku (provincie) Západních Karpat. Severní (níže položená) část Trojanovic leží ve Frenštátské brázdě, ze které se pak prudce zvedá hřbet Radhošťské hornatiny. Nejvyšším a zároveň nejznámějším vrcholem na území Trojanovic je Radhošť (1129 m).

 

 .
Databáze firem Evropské databanky
Moravskoslezský kraj