Jak vypadalo tradiční jídlo na Valašsku nám přibližuje stať evangelického faráře Daniela Svobody z 19. století:
„Valaši zelím a zemčaty po celý rok živi jsú, milovníci jsú kaše s mlékem či pohančené či prosné, lámanka, krůpy a strava (luštěniny) dovršuje jejich zásoby. Chléb jen u sedláků viděti... Pro vzácnější hostě načínají celý chléb a skrojek však na stůl nedávají a ponůkají pak, aby hodný a dokola sobě ukrojil, aby se jim prý kolem obrodilo - mají-li k tomu čerstvé máslo, sýr nebo brynzu, vaječinu a mléko, je to celá hostina...“
Polévky
Tradiční polévkou je zelňačka, které se také mnohdy říká kyselica.
Hlavními ingrediencemi jsou, kromě kvašeného zelí, brambory, slanina nebo klobása a pro zahuštění mouka, mléko, smetana anebo kyška.
Hlavní jídlo
Pohanková kaše se v minulosti jedla pouze uvařená v osolené vodě.
Velmi často se míchala s domácím mlékem. Dnes se podává pohanková kaše vařená nebo osmahnutá se zeleninou, slaninou, klobásou nebo uzeným masem.
Dalším tradičním jídlem je bramborák, někdy také zvaný pampuch. Jsou to nastrouhané brambory s moukou, strouhankou, vajíčkem a kořením. Těsto z brambor se ve tvaru placky smaží na pánvi, na rozpáleném tuku.
Oblíbená je kombinace se škračkami, což jsou přírodní smažená játra na cibulce s vajíčkem.
Moučník
Pro slavnostní chvíle se v Trojanovicích pekly koláče.
Dodnes jsou velmi oblíbeným moučníkem v trojanovských chalupách. Koláče jsou dvojího druhu. Malé, kulaté, cca 10 – 12 cm v průměru, mají náplň uvnitř.
Dalším druhem jsou koláče zvané lopaťáky nebo také frgály. (Frgál - výraz na Rožnovsku znamená nepovedený vdolek.) Ty jsou větší (cca 30 cm v průměru), kulaté a tenké.
Náplň je rozprostřena po téměř celém povrchu, na ní je posyp sypankou.
Jako náplň se do obou druhů koláčů používá tvaroh, hrušková povidla, mák, borůvky, maliny nebo ostružiny.
